Jarní trojúhelník

Každý trojúhelník má 3 vrcholy. I ten mariánskolázeňský orientační má 2 krátké vrcholy a ještě jeden klasický. Ten se mi tedy hodně nepovedl. Ale pěkně popořádku…

            V pátek pozdě odpoledne a zhruba 40 minut jízdy po dálnici od Plzně v Novém Sedlišti nedaleko Tachova začala 1. etapa Jarního trojúhelníku. Majitelé jiných než terénních automobilů s pohonem na všechna 4 kola ocenili parkování hned u silnice. Všichni si užívali nádherné počasí. Velmi příjemné bylo i shromaždiště, kde se děti a dorost vyřádili na rozlehlém travnatém prostoru. Vše je pár kroků – startovky, výsledky, vyčítání, jídlo, pivo, limonáda, toi-toiky.

            Jen na start a z cíle to bylo 1,5 km. Běhalo se na mapě z loňských béček. Tratě nebyly zapeklité, ty moje v D45 dokonce dost jednoduché (=D14), ale v pátek po práci mi to vůbec nevadilo. Spokojená byla určitě i Kačka K. v D10 (opět 1. místo), Věrka v D21 (2. místo), Mirka v D45 (2. místo), mně se 3. místo taky líbilo a páteční etapa skončila v H21 Jirkovým vítězstvím.

            Část závodníků se po etapě přesunula do tělocvičny v Tachově (někteří si ale museli nejprve sehnat zapomenuté karimatky a spacáky, což nebyl naštěstí žádný problém), část se vrátila do svých postelí v Plzni.

            Druhá, sobotní etapa přivítala skoro o 100 závodníků víc než ta páteční a konkurenci Západočechům tvořili i orienťáci z Prahy, Roudnice nebo ze Salzburku a Linze. Stavitelem tratí byl Luděk Bartoš a musíme ho moc pochválit. Povedla se mu super krátká trať mezi kameny a hustníky, náročnější než páteční. Počasí bylo opět dokonalé a na start a z cíle jsme šli zase o kousek dál.

            Na stupních vítězů jsme měli opět zastoupení. Vítězové k diplomu a sladké ceně získali i medaili a titul přeborníka na krátké trati. Kačce K. utekl titul přebornice v D10 o 5 sekund, které strávila vleže při pádu před sběrkou, zabojovala i naše nejmladší děvčata v D10L Kačka D. a Štěpánka (1. a 2. místo), v D45 jsme s Mirkou dopadly úplně stejně jako v pátek (2. a 3. místo) a 1. a 3. místo brala Lokomotiva Plzeň i v H21 zásluhou Jirky a Petra St.

            Po závodě se ještě část závodníků vypravila na rozhlednu Vysoká a jízdárnu Světce nedaleko Tachova. Obě značně rozdílné stavby za to stály. (144 schodů na rozhlednu)

 

            Závěrečná nedělní klasika začínala ještě delší cestou na start než obě předešlé. Už od rána bylo jasné, že počasí bude spíš letní než jarní. K tomu měřítko 1 : 15 000 i pro veterány DH45, únava z předešlých etap – prostě na něco se vymluvit musím. Protože zatímco ostatní si udrželi vysoký standart (Kačka K. – D10 - 1., Mirka – D45 - 1., Jana Šil – D45 – 2., Kuba S. – H10 – 3., Jirka – H21 – 1., Petr St. – H21 – 3.), tak Jana Šou – D45 – disk. Prostě se mi po 20 minutách nepovedlo trefit k 1. kontrole (a ani jsem netušila, kde přesně jsem), po novém pokusu z jiné strany a dalších 10 minutách zase nic (podle záznamu GPS v hodinkách jsem pak musela stát pár kroků od kontroly). Přesunula jsem se k 3. kontrole kvůli úspoře času a vzdálenosti, ale ani tam jsem nebyla na 1. pokus úspěšná a na další mi chyběla motivace. Hurá tedy na cestu vedoucí do cíle a poklusem zpět. Ještě jsem málem zašlápla nádherně vybarvenou zmiji, zachránila jednu nešťastnou ztracenou duši (protože na cestě jsem PŘESNĚ věděla, kde jsem), orazila cíl z druhé strany než všichni ostatní a odpochodovala jsem do centra. Bylo to poprvé, kdy jsem orazila jen start a cíl a žádnou kontrolu.

            Ještě zajímavější story ale zažil Jirka, kterému se zhruba v polovině závodu odlepila podrážka od boty. Nějakou dobu vydržel zakopávat o kdejaké větve a další překážky, které jeho žralok na botě hodlal spolykat, ale na poslední 2 postupy už se naštval a rozšklebenou botu sundal, do cíle doběhl napůl bos. I tak vyhrál. V poslední době má na podobné zážitky štěstí. Na béčkách v Brdech se mu při pádu rozpadla prakticky nová busola. Jenže to nezjistil úplně hned, nenašel ji úplně hned a ani ji nespravil úplně hned. Takže tam o pěkné umístění přišel.

            Ale zpátky k trojúhelníku. Po sečtení časů v jednotlivých etapách to pro náš oddíl dopadlo velmi pěkně – měli jsme 4 celkové vítěze:

Kačku K. v D10, která zvítězila s velkým náskokem podobně jako Jirka v H21, Mirka v D45 vyhrála dokonce s obrovským náskokem a Štěpánka v D10L naopak velmi těsně. Na stupně vítězů se ještě postavila Jana Šil. v D45 (celkové 3. místo), na tzv. velké bedně se umístili ještě Kubové v H10 (5. místo) a v H21 (6. místo).

            A ti, co nevyhráli, ať už mladí nebo starší, alespoň nasbírali nějaké zkušenosti, které jistě zúročí na dalších závodech, třeba u Chvojkovského mlýna.

fotky od Lucky V.: https://www.zonerama.com/Lovunka/Album/1631712

            

Tags: